Magická hora Klášťov

Některá místa vyzařují energii, která lidi odedávna přitahuje. Jedním z nich je i hora Klášťov, vypínající se na hřebeni Vizovických vrchů. Z pravěku se zde zachovaly zbytky hradiska, našel se tu železný poklad zahalený tajemstvím. Ke Klášťovu se váže řada pověstí a legend.

Na vrcholu Klášťova v 753 m. n. m. se nachází nejvýše položené hradisko kultury lužických popelnicových polí na Moravě. Bylo poprvé vybudováno na přelomu pozdní doby bronzové a doby železné, zhruba mezi lety 900 – 750 př. n. l. Hradisko je rozsáhlé, jeho zhruba 2 hektary plochy obklopuje poměrně dobře zachovalý kamenný val.

Významnou roli hrál Klášťov i později, v době Velké Moravy. Archeologové zde učinili unikátní objev. V letech 2005-2007 odkryli přes 700 železných předmětů - od zbraní, přes jezdeckou výbavu, nástroje na zpracování dřeva či zemědělské nástroje. Předměty jsou datovány od konce 8. do cca poloviny 9. století. Objev nemá nikde v Evropě analogii.

Výzkumy naznačují, že Klášťov představoval jedinečné pohanské kultovní místo. Region byl v té době významným zdrojem železné rudy. Pohané sem patrně přinášeli četné železné předměty jako obětiny slovanskému bohu ohně a bouře, a to i v době, kdy už se na okolním území zabydlelo křesťanství. Lidé zřejmě horu, nejvyšší bod Vizovické vrchoviny, považovali za spojení s nebem a slunečním božstvem. 

Nenašly se zde obytná stavení ani hroby. Další interpretací je, že lokalita mohla sloužit ke skladovacím účelům nebo jako obranný prostor v případě napadení nepřítelem.

Klášťov je opředen pověstmi a legendami, pocházejících z dávné minulosti. Jsou zachyceny například v knize Pověsti Vizovických hor, které podle sbírek pátera Františka Müllera převyprávěla Eva Eliášová.

Kdysi zde stával dřevěný hrad, jehož majitel prý zakopal do země svůj majetek. Místní lidé se ho snažili najít, ale bránili jim v tom hadi a štíři, hlídací psi se svítícíma očima či zdivočelý býk.

Na vrcholu hory se nachází skalisko zvané Čertův kámen. Údajně ho zde upustil čert, který nestihl donést poslední kámen do Lidečka a dostavět tamější skály před ranním kohoutím zakokrháním. Na jednom z kamenů je vidět otisk čertova ramene, hlavy a kopyta.

Na Čertově kameni podle pověsti sedával černokněžník a čaroval podle kouzelných knih. Další legendy vyprávějí o kobylí studánce nebo o zlatých kachnách.

Tak co? Jdete to prozkoumat? 

Klášťov je z Valašskoklobucké strany přístupný z obce Drnovice. Začnete po zelené turistické značce a na hřebenu odbočíte doleva na modrou, výlet má něco přes 6 km. Nebo můžete vyrazit z Vysokého Pole po žluté turistické značce a na hřebeni odbočit doprava na modrou, to ujdete kolem 7,5 km.

Až na Klášťov vystoupáte, dozvíte se o něm mnohé na Naučném okruhu Dr. Jiřího Kohoutka, který zde vedl archeologický výzkum.