Příběh secese

Pojem Valašsko většinou evokuje malé útulné dřevěnice. Ale Valašské Klobouky překvapí i jinou architekturou! Nacházejí se tu totiž perly secese. Zasloužil se o ně kloboucký rodák Hubert Gessner, který zde v roce 1895 odstartoval svou úspěšnou kariéru. 

Hubert Gessner je považován za jednoho z nejvýznamnějších architektů Střední Evropy první poloviny 20. století.

Narodil se 20. října 1871 ve Valašských Kloboukách jako čtvrté dítě v rodině poštmistra. Rodina se věnovala také krásnobarvířství a papučářství. Hubert studoval v Brně na průmyslové škole, v jedné třídě například s Adolfem Loosem, posléze v letech 1894-1898 na vídeňské Akademii výtvarných umění pod vedením profesora Otto Wagnera, v ročníku dalších talentovaných spolužáků – Josipa Plečnika, Jana Kotěry nebo Leopolda Bauera. Na řadě staveb později pracoval společně se svým o osm let mladším bratrem Františkem, který také vystudoval vídeňskou akademii. Hubert Gessner zemřel ve Vídni v roce 1943. 

Hubert Gessner započal svou tvorbu v rodných Valašských Kloboukách. A zanechal tu nemalý poklad. Nachází se zde jeho pět realizací z celkových 15 na území České republiky, z toho tři jsou památkově chráněné objekty. 

Jeho první uskutečněnou stavbou byl dům Josefa Bratmanna, navržený v roce 1895 v Gessnerových 23 letech. Mladému architektovi, dokončujícímu teprve první ročník akademie, dal šanci Josef Bratmann, úspěšný obchodník a majitel pivovaru ve Vídni. Byl klobouckým rodákem a pravidelně podporoval zdejší chudou mládež, ještě jako student byl jedním z iniciátorů založení českého spolku Beseda Dobrovský. Vila byla kolaudována v roce 1896, měsíc po požáru, který zničil okolní část města, dům však nezasáhl.

Dům byl projektován jako obytný a obchodní, obsahoval tedy i prodejnu a sklad, hospodářský objekt v zahradě a dům zahradníka. Stylově se řadí k nejranějším počátkům secese, je nejstarší secesní realizací v České republice. Základní tvar a členění vily sice vycházejí z renesance, ale přidává se například štuková zdobnost ve stonkovém stylu, inspirovaná motivy přírody a lidského těla. (Pozdější Gessnerova tvorba už se ubírala spíše směrem racionální a geometrické moderny.) 

Bratmannův dům je památkově chráněn, byl zařazena mezi 120 významných vil České republiky. Najdete ho ve Smetanově ulici č. p. 116 (v blízkosti kostela), dnes ji vlastní Zlínský kraj a slouží jako budova základní umělecké školy.

Zmíněný požár v roce 1896 zničil velkou část náměstí ve Valašských Kloboukách, které tak potřebovalo rychlou obnovu. Na některých novostavbách a rekonstrukcích se podílel i Hubert Gessner, například už měsíc po požáru se podepsal pod plány na stavbu domu č. p. 177. Ten byl provozován jako zájezdní hostinec a je známý pod jménem hotel U Slunce nebo dům U Slunce. Později se stal Katolickým domem a po vyvlastnění budovou národního výboru. Je v majetku města a je památkově chráněn. 

Jdete-li shora, najdete ho na levé straně náměstí, téměř dole. Poznáte ho podle výrazného průčelí, na průjezd shlíží balkon s kovaným zábradlím, krytý věžičkou. Dionýské štuky na fasádě ukazují, k jakým účelům dům kdysi sloužil. 

Hned v roce 1897 Gessner ve Valašských Kloboukách navrhuje dům Jana Horného, a to společně se svým spolužákem z Vídně Otokarem Bémem. Obytný a obchodní dům na náměstí č. p. 189 zadal obchodník Jan Horný, kterému rovněž dům zničil požár. Vznikla moderní a honosná stavba, vycházející z architektury přechodu od pozdního baroka ke klasicismu, s novými prvky, například s vláčně formovaným schodištěm s kovovým kandelábrem osvětlení. Za domem byla navržena v té době velkolepá zahrada. Budova je opravená, je památkově chráněná.  

Najdete ho na spodní straně náměstí, v blízkosti mariánského sloupu. Dnes zde sídlí městský úřad, takže do interiéru lze v úředních hodinách nahlédnout. 

Jak porovnává Petr Odehnal ve své publikaci, „Bratmannův dům si nese především prvenství a velmi slušně dochované interiéry; trumfem Horného domu je větší elegance a čistota architektury.“ 

Další významnou osobností Valašských Klobouk byl dlouholetý učitel, ředitel školy, okresní školní inspektor a dva roky také starosta František Růžička. V roce 1907 si nechal od Huberta a Františka Gessnerových navrhnout rodinný domek. Návrh vycházel z pozdního klasicismu, obsahoval trojboké arkýřové okno, ornamentální vitrážové zdobení a další dekorativní prvky, odkazující možná na orientální či folklorní motivy, stavba je inspirována anglickým konceptem bydlení. Dům Františka Růžičky při přestavbách velkou část původních detailů ztratil. Dodnes se dochoval především tvar stavby, ornament v průčelí, zvlněné lemování střechy a několikery interiérové dveře. Najdete jej na ulici Československé armády č. p. 249 – v levém spodním rohu náměstí zatočíte doleva a ujdete 100 metrů. 

Poslední realizací Huberta Gessnera ve Valašských Kloboukách byla budova občanské záložny z roku 1909, na níž se podílel i jeho bratr František. Jednalo se o třípatrovou stavbu na úzkém půdorysu č. p. 39 (dnes 40). Do dnešní doby se dochovala základní hmota a drobné cenné detaily. Celková vize se však vlivem mladších okolních novostaveb vytratila.  

Během procházky se můžete posadit na lavičku Huberta Gessnera, která byla v roce 2016 odhalena jako pocta věhlasnému rodákovi. Najdete ji v centru náměstí, ze zadní strany Staré radnice, a můžete z ní obdivovat dům U Slunce, dům Jana Horného i objekt občanské záložny. 

Pokud byste se chtěli vydat ve stopách Huberta Gessnera po České republice, navštívili byste včetně Valašských Klobouk osm měst a v nich byste mohli obdivovat 15 stavebních realizací. (V závorce vždy najdete rok projektování.) 

V Praze ve Vysočanech se jedná o mlýn a pekárnu firmy Fr. Odkolek (1912, 1917-1918), areál má být ale z větší části - kromě administrativní budovy, která má památkový status - zbourán a ustoupit aktuální výstavbě. Další pražskou stavbou je bytový dům zaměstnanců Odkolkových mlýnů (1920-1921, spolu s Victorem Kafkou).

V Čechách je Gessner podepsán ještě pod dvěma realizacemi: vyšší obchodní školy v Hradci Králové – dnes sídla děkanátu Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové (1896, spolu s Otokarem Bémem) a dělnické pekárny v Liberci (1910). 

V Brně můžete najít tři Gessnerovy realizace. Okresní nemocenská pokladna na ulici Milady Horákové (1903, viz foto) je považována za jeden z vrcholů geometrické fáze secese ve střední Evropě. Původní podobu do značné míry pozbyly bombardováním poškozené a dalšími přestavbami pozměněné ústřední městské lázně na Rašínově ulici (1905?). Ze stejného období pochází přístavba sanatoria dr. Thorsche na ulici Drobného. 

Gessnerovy objekty se nacházely i v Opavě. Hotel Slezský dvůr a dům s lékárnou U bílého anděla už však byly zbořeny. Existující obytný a obchodní dům bratří Skasiků (1902) byl poškozen za druhé světové války a pozdější přestavba zdevastovala jeho původní architektonickou hodnotu. Za zmínku stojí pouze původní secesní schodiště a dřevěné obklady stěn. Na severu Moravy lze ještě navštívit přístavbu hotelu Jindřichův dvůr (dnes Hotelu Praha) v Novém Jičíně. Plán z roku 1906 zde byl ale realizován v nižší a zjednodušené podobě. 

Rozmáchnout se Hubert Gessner mohl při stavbě areálu psychiatrické léčebny v Kroměříži, který byl jedním z nejmodernějších své doby. Dnes představuje nejrozsáhlejší a nejucelenější secesní komplex u nás. Gessner byl zaměstnancem zemského stavebního úřadu, plánoval zde stavby a řídil stavební práce v letech 1904 až 1909. Ukázal své mistrovství při projektování léčebných pavilonů i administrativních a provozních budov. 

V obci Strání-Květná v Bílých Karpatech ještě v roce 1942 Gessner navrhl opravu bytů zdejší sklárny a adaptaci stájí na venkovské sídlo – tato realizace však pozdějšími přestavbami zcela ztratila svůj původní charakter. 

Z České republiky se teď posuneme v čase i prostoru zpět a podíváme se na Huberta Gessnera do Rakouska, kde se nachází nejvíce dokladů jeho práce. Po studiích se Gessner ve Vídni usadil a (někdy i společně s bratrem Františkem) navrhl desítky zdejších staveb či přestaveb. Na první fotografii vidíte například budovu vydavatelství a tiskárny Vorwärts (1909), druhá fotografie ukazuje dělnický dům pro Arbeiterheim Favoriten (1900).

Po první světové válce se Gessner stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni. Městu tehdy dlouhou dobu vládli sociální demokraté, kteří se rozhodli po těžkých časech zahájit grandiózní výstavbu sociálního bydlení. V rámci tohoto období "rudé Vídně" Gessner realizoval několik bytových komplexů, zejména Karl-Seitz-Hof a Reumannhof. Navrhl také řadu rodinných domů a vil, mimo jiné také svou vlastní vilu na Sternwartestrasse mezi městskými parky (společně s bratrem Františkem). Další stavby Huberta Gessnera se nacházejí i v dalších městech v Rakousku.

Po roce 1938 po zabrání Rakouska hitlerovským Německem zde nesměl Hubert Gessner z politických důvodů pracovat. 

Dost bylo teorie, pojďme se na ty vzácné otisky prvopočátků secese podívat…   
Kde začít? Vydejte se do dvou expozic, které tento příběh vyprávějí.

Zpracováno podle knihy Petra Odehnala „Hubert Gessner a (nejen) Valašské Klobouky“, kterou vydal roku 2017 Muzejní spolek ve Valašských Kloboukách. 

Foto: Petr Odehnal, Petr Ajs Kucka, archiv města Valašské Klobouky ad.